Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis)

Původ jména:  Pulmonaria - z latinského pulmo = plíce (lékařské využití),  officinalis – z novolatiny  officina = lékárna, tedy lékárnicky užívaný

Lidová jména: Kašpárek, strakáček, červený klíč, modrý klíč, tříbarevný kvítí … Jeho listy i květy jsou po celý rok strakaté a i v zimě pod sněhem hrají všemi barvami.

Užití: Plicník patří k starým léčivkám. Jeho skvrnité lístky připomínaly nemocné plíce, a proto byl plicník odedávna používán při zánětech sliznic a bronchitidě. Nať plicníku se využívá k přípravě léčivých čajů působících protizánětlivě, mírnících dráždění ke kašli, chrapot a záněty průdušek. Mladé lístky se přidávají do salátů a polévek. Je dobrou medonosnou rostlinou, a  to od časného jara.

Zajímavosti: Změna barvy květů souvisí s jejich stářím a tedy změnou kyselosti buněčné šťávy. Mladé květy jsou růžové, potom červené, fialové a při odkvětu až modré. Oproti jiným rostlinám nemají plicníkové listy průduchy na svrchní straně, ale zato na spodní mají doslova „průduchovou síť“.

Zdroj:  Marta Knauerová, Čarovné bylinky, 1.vydání, 2008