Lípa srdčitá (Tilia cordata)

Původ jména: Tilia - z řeckého ptilon = křídlo (tvar listenů připomíná rozepjatá křídla ptáků), cordata - z latinského cor = srdce

Lidová jména: Andělský strom, lipečka, srdcovka... Vůně rozkvetlého lipového květu je velmi silná, sladká a omamná, přezdívaná často jako "vůně andělská". Stará pověst praví, že strážní andělé odnepaměti odpočívají v korunách rozkvetlých lip. Za ochotu těchto stromů přijmout je unavené k odpočinku obdařili andělé nejen lipové květy zázračnými léčivými účinky, ale i jejich plodům dali na památku malá andělská křídla, aby se mohly "rozletět do světa".

Užití: Lípa je jedním z nejcennějších a nejhodnotnějších medonosných stromů, a to proto, že její květy postupně poskytují tak včelám cennou potravu po delší čas jejich intenzivního sběru. "Čistý" lipový med (bez přídavku včelařského cukru) je doporučován jako lék při chorobách z nachlazení. Čaj z lipového květu je rovněž velmi účinný při potížích horních cest dýchacích, neboť působí protizánětlivě, rozpouští hleny a snižuje horečku. Odvar z lipového listí zlepšuje činnost ledvin.

Zajímavosti: Lípy se často dožívají více jak 1000 let a obvod jejich mohutného kmene dosahuje i velikosti přes 15 m. Lipové uhlí se využívalo ke kreslení a k výrobě střelného prachu. Měkké lipové dřevo je dosud využíváno v řezbářství a k výrobě hraček.

Zdroj: Marta Knauerová, Čarovné bylinky, 1.vydání, 2008