Jalovec  obecný (Juniperus communis)

Původ jména:  Juniperus  – z latinského iuniperus  = jméno jalovce u starých Římanů, communis  – latinsky obecný, obyčejný

Lidová jména: Dračí jahody, čertův keř, kvíčalový keř, boleráz, borovička, divočinky, chvojka, jalovcové jahůdky, jalovcové borůvky, soustružnické dřevo, jalovčinky … černé jalovcové plody prý drakům nejen chutnaly, ale pod jalovcem prý draci i rádi odpočívaly, neboť pod tak pichlavým a „nepohodlným“ keřem je jen málokdy někdo z jejich odpočinku vyrušil.

Užití: Vonné jalovcové dřevo se dodnes užívá při uzení vepřového masa. Černé jalovcové plody se používají jako koření při úpravě zvěřiny a ryb a rovněž pro výrobu oleje, přidávaného do mastí a léků. Tyto plody jsou nepostradatelné při výrobě některých alkoholických nápojů (borovička, džin), připravovaných právě z kvašených jalovčinek.

Zajímavosti: Olej, extrahovaný z plodů jalovce, byl považován ve středoevropském lidovém léčitelství za VŠELÉK proti „chudým“ nemocem, jakými byl například tyfus, cholera, úplavice, tasemnice a podobně. Několik lékopisů se dochovalo i na egyptských papyrech, pocházejících z roku 1550 př.n.l.

Ohrožený druh dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR

Zdroj:  Marta Knauerová, Čarovné bylinky, 1.vydání, 2008