Co jsou Doplňky  stravy?  A jsou bezpečné? 

Doplňky stravy definuje Zákon o potravinách ( č.120/2008 Sb.) jako potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem a které jsou určeny k přímé spotřebě v malém odměřeném množství k doplnění běžné stravy a k příznivému ovlivnění zdravotního stavu.

Dle Vyhlášky (č. 225/2008 Sb.), kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, nesmí být doplňkům stravy přisuzovány léčebné nebo preventivní vlastnosti, také jejich obsahové látky nelze označovat látkami účinnými jako je tomu u léčivých přípravků.

Veškeré informace na obalu o účincích doplňku stravy je třeba brát „s rezervou“, protože doplňky stravy neprocházejí jako léčivé přípravky složitým registračním procesem schvalování účinnosti, kvality a bezpečnosti, který spadá do kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Doplněk stravy musí být také před uvedením na trh schválen, ale neposuzuje se, zda vyvolává výrobcem avizovaný účinek. Všechny doplňky stravy jsou schváleny Státním zdravotním ústavem, který kontroluje jejich zdravotní nezávadnost, to znamená, že nesmí být zdraví škodlivé, ale není hodnocen jejich účinek na zdraví. Státní zdravotní ústav vypracovává odborné stanovisko, ve kterém posuzuje tzv. zdravotní bezpečnost a Ministerstvo zdravotnictví kontroluje splnění základních požadavků, mezi které patří povinnost uvádět v názvu, že se jedná o „Doplněk stravy“, názvy použitých obsahových látek, jejich množství a hodnotu vztaženou na doporučenou denní dávku, dále podmínky užívání, jako je dávkování, a příslušná upozornění: „Nevhodné pro těhotné ženy“, „Doplňky stravy nejsou náhradou  pestré stravy“, „Výrobky musí být uloženy mimo dosah dětí“. Státní zemědělská a potravinářská inspekce následně po uvedení doplňku stravy na trh provádí  kontroly bezpečnosti včetně jejich laboratorní analýzy, aby ověřila, zda jsou hygienicky nezávadné a obsahují skutečně to, co výrobci deklarují na obalu.

Spotřeba doplňků stravy rok od roku narůstá. S rostoucí oblibou doplňků stravy ale také souvisí obavy z jejich možného nežádoucího působení, především vzhledem k použitým přídatným látkám.

Od roku 1997 mají výrobci dle Zákona o potravinách povinnost uvádět na obalech potravin a doplňků stravy složení pomocných látek. Přídatná látka musí být označena názvem  nebo číselným E kódem. Dlouhé seznamy tzv.éček mohou u některých spotřebitelů vyvolat dojem, že takové množství použitých přídatných látek se v organismu musí nepříznivě projevit. Přídatné látky se však mezi sebou mohou zásadně lišit, co se jejich chemické struktury a vlivu na lidský organismus týče. Mezi přídatné látky patří např. kuchyňská sůl, vitamíny, extrakty koření, tedy látky přírodního původu používané tisíce let, ale také látky syntetického původu, které se v přírodě vůbec nevyskytují a jejich působení v lidském organismu často nelze předvídat. Vzhledem k tomu, že řada z nich je konzumována dlouhodobě, především jako prevence nejrůznějších onemocnění, vzrůstá riziko kumulace těchto látek v organismu. Jejich nahromadění v těle, mj. i z potravin a léků, kde jsou často také obsaženy, pak může být rizikové u citlivějších jedinců, jako jsou děti, senioři, těhotné a kojící ženy nebo chroničtí pacienti, kteří dlouhodobě užívají více léků současně.

Pokračování  příště:  Přídatné látky

Zdroj: Jana Tížková, Bezpečnost vybraných doplňků stravy z pohledu přítomnosti přídatných látek, 2014