Bezpečnost Přídatných látek

 

V této části se zabývám jednotlivými přídatnými látkami, jejich bezpečností a nežádoucími účinky. U přídatných látek uvádím jejich označení E kódem.

 

Stearát hořečnatý (E 572)

Evidence o bezpečnosti

Stearát hořečnatý, který se používá jako odpěňovací přísada, stabilizátor, protispékavá látka a nejčastěji jako plnidlo při výrobě prášků, tobolek a tablet, má tzv. GRAS status (Generaly Recognized as Safe). Toto označení se používá pro látky, které jsou posouzeny experty FDA (Food and Drugs Administration – Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) se zkušenostmi v oblasti kontroly bezpečnosti potravin na základě dostatečných vědeckých důkazů jako bezpečné za podmínek jejich zamýšleného užití.

Nežádoucí účinky

V roce 2010 byl zaznamenán první případ kožní alergické reakce u 28leté ženy, která se projevila kopřivkou v souvislosti s působením stearátu hořečnatého.

 

Sorbitol (E 420)

Evidence bezpečnosti

V roce 1985 vydala Vědecká komise pro potraviny seznam náhradních sladidel, kam zařadila i sorbitol jako látku vhodnou pro užívání bez stanovení limitu maximální denní dávky. Dosud taková hranice neexistuje, v České republice mohou výrobci dle legislativy použít „nezbytné množství“ sorbitolu.

Nežádoucí účinky

Konzumace velkého množství sorbitolu může obecně způsobovat abdominální bolesti, plynatost a průjem. Sorbitol může také zhoršovat syndrom dráždivého tračníku. Tato látka je rozhodně nevhodná pro děti, může způsobit podráždění žaludku, křeče břicha, nauzeu, plynatost a průjmy. Výhodou sorbitolu je jeho pomalejší a nedokonalá hydrolýza pomocí bakteriální mikroflóry v dutině ústní, čímž je sníženo riziko vzniku zubního kazu.

Na základě rozhodnutí FDA musí mít všechny produkty, které obsahují minimálně 50 mg sorbitolu, na obale vyznačeno, že jejich nadměrná konzumace může mít projímavé účinky.

 

Kyselina citronová (E 330)

Evidence bezpečnosti

Kyselina citronová je organickou kyselinou, jako přídatná látka plní funkci regulátoru kyselosti, konzervantu, antioxidantu a stabilizátoru barvy. V lidském organismu se podílí na biochemickém procesu.

Používání kyseliny citronové je za dodržení podmínek a limitních hodnot stanovených Nařízením Komise EU č. 1129/2011 ze dne 11. listopadu 2011 bezpečné a neohrožuje zdraví spotřebitelů.

Nežádoucí účinky

Ovšem objevilo se několik případů zvýšené citlivosti na produkty obsahující kyselinu citronovou projevující se velmi nespecifickými příznaky jako je např. únava, závratě, bolest hlavy, migréna, pocení, zvětšení lymfatických uzlin, úbytek váhy, dále lokální kožní vyrážka, bolest břicha a průjem.

 

Hydroxypropylmethylcelulóza (E 464) a karboxymethylcelulóza (E 466)

Nežádoucí účinky

Obě semisyntetické celulózy nevykazují v menším množství žádné nežádoucí účinky, ale při konzumaci vyšších dávek mohou způsobovat nadýmání a další gastrointestinální obtíže.

 

Sorban draselný (E 202)

Evidence o bezpečnosti

Sorban draselný je schválen FDA jako GRAS látka.

Nežádoucí účinky

Ve velmi malém procentu populace byly zaznamenány některé nežádoucí účinky jako je nauzea, zvracení a alergické projevy při kontaktu s kůží.

 

Aspartam (E 951)

Evidence o bezpečnosti

Aspartam je dipeptid složený z aminokyselin - kyseliny asparagové a fenylalaninu. V těle je rozkládán na tyto dvě látky a methanol, který pravděpodobně stojí za toxickými účinky aspartamu při podávání ve vysokých dávkách.Kyselina asparagová působí v těle jako neurotransmiter, fenylalanin je přirozenou výchozí látkou pro stavbu proteinů nebo je přeměňován v aminokyselinu tyrosin, která se rovněž účastní proteosyntézy a tvorby hormonů a neurotransmiterů. Obě aminokyseliny patří mezi esenciální, tělo si je samo nevytváří a je nezbytné je přijímat skrze potravu.Aspartam jako takový se do krevního oběhu nevstřebává, v plazmě jsou měřitelné pouze jeho metabolity. Methanolu se z aspartamu uvolňuje jen velmi malé množství, které jeho přirozenou tvorbu v organismu (0,3 – 0,6 g) nijak významně nenavyšuje, navíc je velice rychle odbouráván.

Aspartam provází bohatá historie co se množství provedených studií a rozporuplných výsledků týče. Opatrnost je na místě v případě, trpí-li jedinec fenylketonurií, kdy tělo upřednostňuje příjem a využívání fenylalaninu na úkor tvorby tyrosinu, a takto vysoká hladina fenylalaninu by už v krvi působila toxicky. U pacientů s fenylketonurií je konzumace potravin s fenylalaninem a logicky též s aspartamem striktně zakázána a toto upozornění musí být na všech doplňcích stravy s jeho obsahem uvedeno.

Nežádoucí účinky

Mezi nežádoucí účinky, které byly zaznamenány v souvislosti s konzumací aspartamu, patří bolest hlavy, nevolnost, změny nálady, nauzea, zvracení, křeče, změny vidění, ztráty paměti, únava, návaly úzkosti a další.

 

Fosforečnany vápenaté (E 341)

Evidence o bezpečnosti

Fosforečnan vápenatý se používá jako antacidum, fosforečnany divápenatý a trivápenatý plní funkci antioxidantů, stabilizátorů, dále jako protispékavé a kypřící látky.

V roce 2010 byla zaznamenána první pozitivní teratogenní studie, při níž bylo prokázáno působení fosforečnanu vápenatého na prenatální vývoj plodu, prozatím u krys. Po podávání březím samicím byly zaznamenány zřetelné rozdíly ve velikosti jejich mláďat ve srovnání se skupinou užívající placebo.

V USA je používání fosforečnanů povoleno, patří mezi tzv. GRAS látky. Spojená komise Organizace pro výživu a zemědělství a Světová zdravotnická organizace pro potravinářská aditiva (JECFA) stanovila maximální denní akceptovatelné množství na 70 mg/kg tělesné hmotnosti. V České republice lze fosforečnany přidávat do potravin a doplňků stravy pouze v nezbytném množství.

Nežádoucí účinky

U dávek přesahujících 750 mg denně se objevily nežádoucí účinky - nauzea, zvracení, pokles apetitu, zácpa, sucho v ústech, žízeň a zvýšená potřeba močení.

 

Sukralóza (E 955)

Evidence o bezpečnosti

Z gastrointestinálního traktu se vstřebává do krevního oběhu jen ve velmi malém množství, vylučována je převážně stolicí. Obsahuje sice atomy chlóru, které jsou toxické, ovšem molekula sukralózy je nerozpustná v tucích, proto se neakumuluje v tukové tkáni a je rychle vylučována z organismu.

Sukralóza nemá vliv na tělesnou hmotnost, glykémii, lipidové spektrum. Je vhodná pro těhotné a kojící ženy a pro děti.

Nežádoucí účinky

Bylo zjištěno, že podávání sukralózy vede ke snížení počtu bakterií v tenkém střevě a to včetně těch, které tvoří přirozenou mikroflóru. V důsledku tohoto faktu se jako nežádoucí účinky mohou s vysokou pravděpodobností objevit průjmy.

 

Košenila (E 120)

Evidence o bezpečnosti

Košenila je přírodní červené barvivo, získává se z rozdrcených usušených těl oplodněných samiček hmyzu Dactylopius coccus, který žije na opunciích v Mexiku a střední Americe. Po jeho přečištění vzniká tzv. karmín. Je sice přírodní látkou, ovšem důvodem pro její zařazení mezi potenciálně zdravotně závadné přídatné látky je fakt, že se chemicky jedná o antrachinonový derivát a antrachinony patří mezi látky s karcinogenním působením.

Nežádoucí účinky

S košenilou je spojeno několik desítek případů alergických reakcí, a to od lokálních iritací kůže po  nanesení kosmetického přípravku s obsahem karmínu až po závažné hypersenzitivní reakce vyvolané imunoglobuliny E (astma, rhinokonjunktivitida) u dělníků v továrně na výrobu barviv způsobené dlouhodobou inhalací těchto látek. Po perorálním podávání dosud nebyla zaznamenána žádná nežádoucí reakce. Vzhledem k tomu, že se jedná o látku živočišného původu, lze předpokládat, že může některé citlivé jedince alergizovat.

 

Polyvinylpyrrolidon (E 1201)

Evidence o bezpečnosti

Polyvinylpyrrolidon (PVP) patří mezi hojně používaná rozpouštědla ve farmaceutickém průmyslu. U PVP nebyla prokázána toxicita ani karcinogenita na základě dlouhodobého perorálního podávání u krys.

Nežádoucí účinky

Z vedlejších účinků bylo zaznamenáno pouze změkčení stolice a průjem.

 

Benzoan sodný (E 211)

Evidence o bezpečnosti

Při dlouhodobém podávání může mít potenciační vliv společně s dalšími faktory na rozvoj obezity.

V poslední době v souvislosti s některými aditivy roste podezření, zda mohou způsobovat hyperaktivitu u dětí. Čínští vědci přinesli v roce 2013 výsledky studie vlivu dlouhodobého podávání přídatných látek, konkrétně konzervantu benzoanu sodného a barviva červeň allura AC (E 129) na chování a pozornost dětí. Zúčastnilo se jí 130 dětí obou pohlaví ve věku 8 a 9 let. Tato studie nepotvrdila žádný signifikantní rozdíl ve změně chování u subjektů hodnocení užívajících benzoan sodný ve srovnání s placebem.

Nežádoucí účinky

Mnohem častější, ovšem méně závažné, jsou v důsledku požití benzoanu sodného alergické projevy. Na jedincích účastnících se epidemiologických studií bylo prokázáno, že soli kyseliny benzoové vyvolávají hypersenzitivní symptomy u osob s chronickou kopřivkou (u 10–20 % těchto osob se projevuje intolerance k benzoanu). Objevily se i případy výskytu astmatu. Častěji se setkáváme s lokálními kožními reakcemi při kontaktu s benzoany nebo s kyselinou sorbovou a sorbanem draselným, a to převážně u dětí.

 

Sacharin (E 954)

Evidence o bezpečnosti

Byla provedena celá řada studií, ale dosud se nepotvrdilo, že karcinogenita hrozí i u lidí. Rakovinné bujení u krys bylo vyvoláno nejspíš v důsledku až stonásobně vyšších dávek sacharinu než je běžný příjem u lidí.

Nedoporučuje se dětem do 3 let a těhotným a kojícím ženám.

 

Cyklamát sodný (E 952)

Evidence o bezpečnosti

V roce 1970, v důsledku studie, kdy byly krysám podávány extrémně vysoké dávky cyklamátu a objevily se u nich nádory močového měchýře, byl cyklamát FDA oficiálně zakázán. Dále bylo provedeno několik desítek studií, které vždy toxicitu cyklamátu vyloučily.

V některých státech dosud trvá zákaz přidávání cyklamátu do potravin, nápojů či doplňků stravy (např. stále ve Spojených státech). V České republice a v Evropské Unii je použití povoleno, stejně jako např. v Kanadě či Austrálii. Maximální denní příjem cyklamátu byl JECFA stanoven na 0-11 mg/kg tělesné hmotnosti.

Nedoporučuje se dětem a těhotným ženám.

 

Zdroj: Jana Tížková, Bezpečnost vybraných doplňků stravy z pohledu přítomnosti přídatných látek, 2014